Zřícenina hradu Radyně (Starý Plzenec)

7. července 2015 v 8:00 | Sabina Štruncová |  Plzeňský kraj
HISTORIE HRADU
Hrad byl založen v polovině 14. století Karlem IV., který mu dal podle sebe i odvozený název. Toto jméno se ale překvapivě neujalo. V době husitských válek byl hrad zastaven a koncem 15. století začal pomalu pustnout (1558). Poté byl postupně opravován. Hlavní stavbou hradu byl obdélný palác, spojený po kratších stranách, se dvěma obytnými věžemi. Jedna z nich, doposud zachovaná, byla čtverhranná, druhá byla polookrouhlá. Hlavní obytné prostory se nacházely v prvním a druhém patře a mezi nimi lze nalézt i dvě roubené komory. Horní rovně obou věží spojovala chodba v kovové konstrukci. Jelikož hrad byl postaven na skalnatém kopci, nebyla možnost postavit opevnění kolem paláce s věžemi. Před čtverhrannou věží ležel malý ohrazený dvorek s cisternou a dnes již zaniklou zástavbou. Do hradu se z něho vcházelo po mostě, který byl na pilířích přistavěn k jeho boku. Twnto vnitřní hrad obíhalo ještě vnější opevnění, do jehož hradeb byly zapojeny veškeré hospodářské budovy. Parkán na čelní straně může být mladším doplňkem hradu. Okružní říkop, který obíhá téměř celou dispozici, lemoval val, na němž v místě vstupu stála první brána, do níž se vcházelo přes další, krátký příkop. Řešení celého hradu velmi nápaditě připomíná hrad Kašperk, který má však obě věže čtverhranné. Reprezentativní podobě hradu byla věnována velká pozornost, zatímco hradní opevnění, které bylo nedostačující, zůstávalo bez povšimnutí. Hrad má vynikající místo ve vývoji českého pevnostního stavitelství, neboť patří k plně rozvinuté hradní architektuře doby Karlovy. Svým stavebním pojetím se zásadně odlišuje od raných staveb tohoto druhu. Především tím, že hradní věž, splývající v půdorysu s palácem, vytváří již jen nástavbu nad střechou hradního paláce a největší důraz je položen na vlastní palác jako střed celé stavby. Vše ostatní včetně druhé věže - hladomorny - je potlačeno a tvoří jen doprovodný rámec. Velká pozornost je věnována rovněž prokomponování průčelí, jež je rozděleno pravoúhlými okny, do nichž jsou vsazeny kříže příčníků. Ve svém stavebním utváření je Radyně shodná s již jmenovaným Kašperkem a rožmberským Helfenburkem. Palác na Radyni měl celkem dvě poschodí, věž pravděpodobně pět.
V přizemí paláce byly sklepy, v prvním poschodí přiléhala k věži, kde bylo skladiště, světnice vrátného. Vedle byla jídelna, s níž sousedila komnata paní a pak kuchyně. Celé druhé poschodí zabíral sál, zvaný palác. Do něho byla vklíněna kaple, jež přiléhala k hlavní věži, kde byla místnost pánova. Ve věži v třetím poschodí byla zbrojnice, ve čtvrtém lehčí vězení a v pátém pravděpodobně bydlel hlásný a žalářník. Na druhé straně hradu přiléhala k paláci hladomorna.
Prvním purkrabím hradu byl jakýsi Blahuta. Tento královský úředník bděl nad bezpečností cest, chránil obchodníky před přepadáváním, velel hradní posádce, byla mu svěřena soudní pravomoc nad všemi přímými královskými poddanými. Hned po dokončení hradu měl purkrabí pod ochranou i plaský klášter. V r. 1381 vystřídal Blahutu ve funkci purkrabího Jindřich Štipice. Za dvacet let se změnil právní poměr purkrabího hradu tak, že od r. 1404 dostával hrad na způsob manství, to znamenalo, že po dobu vykonávání svého úřadu jej držel ve svém vlastnictví. Všechny příjmy patřily jen jemu a nikoliv královské komoře. Prvním takovým držitelem Radyně byl Zachař ze Svinař, který zde sídlil do r. 1410. Po něm se stal purkrabím Oldřich z Letkova, který však místo aby hájil právo a spravedlnost a pronásledoval lupiče, sám se k nim přidal. Spojil se především s pány z Oseka a Přimdy a společně s nimi přepadával na silnicích kupce. Jejich činnost dostoupila takové míry, že se v r. 1418 musel proti nim postavit vojensky sám král Václav IV. a ztrestat je. Zajal jejich zbrojnoše, ti pak byli v Praze oběšeni, a bratrům z Oseka odňal hrad Přimdu.
V husitské revoluci se purkrabí na Radyni přidali na stranu císaře Zikmunda a katolické církve, tak jako mnoho pánů v kraji a jako sama Plzeň. V té době seděl na hradě horlivý odpůrce husitství Jindřich Švejda ze Sedlce, který byl rovněž mluvčím katolické strany r. 1427 při jednání mezi oběma tábory na Žebráku. Pro něho opisoval v r. 1427 na Radyni důležité traktáty písař pražské konzistoře Šimon, řečený Burda. Po Švejdovi se stal radyňským purkrabím další odpůrce husitů Hrdoň z Dubňan. Ten se spojil se zrádným kališnickým hejtmanem Přibíkem z Klenové a společně dvakrát propašovali do obležené Plzně povozy s potravinami, což městu pomohlo vydržet devitiměsíční obléhání (od října 1433 do května 1434). Husité, kteří se dověděli o Hrdoňově pomoci Plzni, se chtěli Radyně zmocnit, ale bezvýsledně, protože Hrdoň se spojil s držitelem Horšovského Týna Dobešem z Modřejovic. Po Hrdoňově smrti vystupuje v listinách od r.1442 jako samostatný majitel Radyně Dobeš z Modřejovic, který se v té době stal z katolíka horlivým stoupencem Jiřího z Poděbrad a jeho jednoty. Na jedné válečné výpravě v jeho službách před saským městem Gerou padl (1450). Po něm se majitelem hradu Radyně stal Oldřich z Rakové, který v r. 1454 držel jako zástavu i Starý Plzenec, původní Starou Plzeň. Dalším držitelem Radyně byl od r. 1465 Petr Kořenský z Terešova, protivník krále Jiřího a stoupenec uherského krále Matyáše Korvína. Pán na Radyni tedy opět sledoval politickou linii sousedního královského města Plzně. Petr Kořenský měl neustálé potyčky s Jiříkovými stoupenci, přepadával je a odvažoval se i na jejich pevné hrady (Buben apod.). Petr Kořenský, pán na Plzenci, získal od Plzně také některé její pozemky v tomto městečku, původně majetek královského rychtáře. Plzeň totiž po dlouhém úsilí vykoupila v r. 1480 od královského rychtáře Ondřeje Oremusa plzeňskou rychtu za 1200 zlatých a Petr Kořenský jí půjčil 200 zlatých. Zprávy o Petru Kořenském sahají až do r. 1483. Pak po krátké vládě jakéhosi Oldřicha získal Radyni v r. 1496 Ladislav II. ze Šternberka. Dostal ji jako zástavu na dluh 1000 kop grošů českých, které půjčil králi Vladislavu II. Význam purkrabích na hradě Radyni již dávno upadl a tak si Ladislav z příjmů z hradu a ze statků k němu příslušných umořoval královský dluh. Radyně se stala jakýmsi loveckým hradem, neboť král Vladislav II. udělil Ladislavovi právo lovu do dvou mil.
Zástavní majitel hradu Ladislav II. ze Šternberka na Radyni nesídlil, protože měl výstavnější a modernější hrady a zámky, především Bechyni. A tak Radyně pomalu chátrala. Ke správě panství, spojeného s hradem, dosadil Ladislav vlastního purkrabího či hejtmana Racka, který je v historických pramenech uváděn až do zániku hradu. Po Ladislavově smrti r. 1521 zdědil hrad i panství jeho bratr Albrecht ze Šternberka, který patřil k předním odpůrcům nově zvoleného českého krále Ferdinanda I. Habsburského. Spiknutí, které proti němu osnoval, bylo prozrazeno a Albrecht byl r. 1529 zajat, zbaven cti a statků. V té době asi Radyně vyhořela, jak lze usuzovat ze stop požáru po celém hradě.
Panství Zelená Hora a Nepomuk, k němuž byla připojena i Radyně, připsal král Zdeňku Lvu z Rožmitálu. Avšak ani ten zde dlouho nevládl. Měl plno dluhů a jeho věřitelé dosáhli toho, že byl zbaven statku i panství a majetek získal sám Ferdinand I.
V r. 1536 koupil Zelenou Horu spolu s Radyni od krále jako svobodný statek jiný příslušník šternberského rodu, Adam. V r. 1558 si dal Adam ze Šternberka tento majetek zapsat do obnovených desk zemských. V zápise se poznamenává, že kromě hradu Zelené Hory a pustého kláštera (tj. kdysi velmi významného cisterciáckého kláštera u Nepomuku, který byl za válek husitských zničen), dostal i pustou Radyni, městečka Nepomuk, Blovice, Plánice, Starý Plzenec, řadu vesnic, lesy apod. O starém plzeňském hradě (hrad Plzeň) se v zápisu nehovoří. Adamův syn Zdeněk prodal v r. 1561 svou polovinu panství Jiříkovi Kokořovcovi z Kokořova na Šťáhlavech a od té doby byla Radyně spolu se Starým Plzencem připojena ke Šťáhlavům. Jiřík Kokořovec, původně příslušník drobnější šlechty, byl podnikavý hospodář, který všemožně zveleboval své statky, zakládal pivovary, hamry a založil i dnešní velké šťáhlavské polesí.
Nový majitel vyhořelý hrad Radyni neopravoval a raději si vystavěl v Šťáhlavech místo staré tvrze renesační zámek.
Kokořovci drželi hrad až do r. 1710, kdy panství koupili Černínové z Chudenic. Avšak ani ti nepodnikli na záchranu Radyně nic a hrad chátral dál. Poslední potomek z této větve Černínů, Vojtěch, odkázal r. 1818 celé panství hraběti Kristiánovi z Valdštejna. Za něho byla v romantickém duchu opravena hradní věž a v ní upraven jeden pokoj. Avšak i to bylo zničeno požárem v r. 1886. Od Valdštejnů koupila Radyni s lesy v r. 1920 staroplzenecká obec. Hradu se ujal nově založený Spolek pro záchranu Radyně a Hůrky, který za podpory plzeňské a plzenecké obce i státu začal hrad opravovat.

http://www.staryplzenec.cz/obcan/kultura-a-pamatky/hrad-radyne/

POVĚST O RADOUŠOVI
Před dávnými lety na hradě Radyni sídlil strašlivý zeman Radouš. Nebyl to věru žádný krasavec. Měl netopýří uši a místo zubů kančí kly. Poněvadž však vlastnil truhlice plné zlaťáků, tak si i v temném středověku vždycky dokázal najít ženu. Vždy si vzal za manželku nějakou vyhlášenou krasavici a tajně doufal, že z jejich svazku vzejde pěkné dítě. Jakmile však spatřil v kolébce ošklivé dítě s netopýříma ušima, zabil dítě i manželku a vydal se hledat zase novou ženu. Tak celkem zamordoval všech svých šest manželek a to i s dětmi. Na hradě Radyni se teď zeman Radouš zjevuje jako přízrak a jezdí s kolečkem s kolomazí.
Potkáte-li zde někoho s kolečkem, dobře se podívejte, co vlastně veze. To proto, abyste za strašlivého Radouše nepovažovali stavební dělníky, kteří zde pracují na opravě hradu.
Na hrad se dostanete z městečka Starého Plzence po 2,5 km po žlutě značené turistické cestě, nebo zde dojedete autem a zaparkujete na parkovišti pod hradem, poblíže výletní restaurace U Radouše. Hrad je otevřen v dubnu až květnu a v září až říjnu o sobotách a nedělích, v červnu až srpnu denně mimo pondělí.

Objekt je přístupný veřejnosti v návštěvní době:
duben, květen 10:00 - 18:00 hod. (soboty, neděle, svátky)
červen, červenec, srpen 10.00 - 18.00 hod. (denně mimo pondělí, svátky)
září, říjen 10.00 - 17:00 hod. (soboty, neděle, svátky)
Základní vstupné
- dospělí 50,- Kč/os
- děti od 6 do 15 let, studenti, invalidé a senioři nad 65 let 30,- Kč/os
Společné rodinné vstupné (nejméně 2 dospělí a jedno dítě nad 6 let)
- dospělí 40,- Kč/os
- děti 20,- Kč/os
Prohlídka vnitřní části hradního paláce a hradní věže s vyhlídkou. V hradní věži je stálá audiovizuální pohádková expozice, historická expozice, výstava skřítků a expozice erbů majitelů hradu Radyně.
Kontakt:
K-Centrum, městská knihovna , Smetanova 932, 332 02 Starý Plzenec,

tel: 377 183 662, 377 183 659, e-mail: info.plzenec@staryplzenec.cz

http://www.stastnezeny.cz/index.asp?menu=605&record=17835

Takto vypadal hrad před zchátráním.


Takto vypadá dnes

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama